Do každé války se zapojí mezinárodní komunita, která se snaží monitorovat dodržování mezinárodního práva a případně i dalších dohod. Už na začátku války, v březnu 2014, začala na východní Ukrajině působit Zvláštní monitorovací mise OBSE (organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě). Jejím úkolem je objektivně monitorovat tamější situaci a podávat o ní zprávy. Ty už ovšem šest let říkají víceméně totéž. Někdy se střílí méně, někdy více, v každém případě ale pořád. Podle příměří zakotvené Druhou minskou dohodou z jara 2015 se některé typy zbraní nesmí používat, střelba z nich je však na denním pořádku.
Místní lidé však vůči OBSE necítí velkou důvěru. V řadách OBSE totiž nepůsobí žádný občan Ukrajiny, zato jsou mezi pozorovateli desítky občanů Ruské federace. Tedy státu, který konflikt na východní Ukrajině přinejmenším výrazně přiživuje. Mise se tak stává žhavým želízkem v geopolitickém boji. Pro místní jsou však její bílé Toyoty s plápolajícími modro-bílými vlajkami už jen kulisou, která proplouvá kolem jejich domů, nedokáže však udělat nic pro to, aby se další noc opět nezačalo střílet.